Bojová letadla 1. a 2. světové války!

Listopad 2008

Tmavomodrý svět

12. listopadu 2008 v 19:48 | Grapik |  Letadla ve filmech

Režie: Jan Svěrák


Děj:

Film vypráví o českých letcích za druhé světové války v Anglii. Začátek filmu nás zavádí do roku 1950, kdy je František Sláma vězněm na Mírově a bojuje se zápalem plic. Na marodce se setká s německým doktorem dr. Blaschkem a Vildou Houfem, kterým vypráví svůj příběh válečného pilota bojujícího za svoji vlast v Anglii. Děj vyprávění začíná na osudové křižovatce českých dějin - okupace v roce 1939 po mnichovské zradě. Hlavním hrdinou je důstojník českého letectva František Sláma (Ondřej Vetchý), jenž musí spolu se svou posádkou předat letiště německé armádě při okupaci Československa v roce 1939. S mladým nadějným letcem Karlem Vojtíškem (Kryštof Hádek) následně utíká do Anglie, kde se s dalšími Čechy připravují na boj proti nacistům. Přátelství obou mužů však rozdělí osobní spor, vzniklý ze vztahu k půvabné Angličance Susan (Tara Fitzgerald), nad jejímž domem mladší z pilotů havaruje při souboji s Němci. Jejich přátelství je osudově zasaženo a přesto je František Sláma zachráněn svým věrným druhem v leteckém souboji, ale poté se Karel Vojtíšek zabije, aby zachránil Slámu svým člunem před umrznutím. Příběh je zarámován vězením, kam je bývalý válečný pilot a hrdina a nyní zrádce lidu uvržen komunisty po návratu z Anglie. Film jasně poukazuje na zacházení s válečnými hrdiny ze západní fronty II. světové války, jejichž jedinou chybou bylo to, že stáli na straně protivníků nového totalitního režimu.

http://www.videorent.cz/dvd-obrazek/5611--Tmavomodry-svet.jpghttp://www.bbc.co.uk/czech/images/news/tmavomodry_300.jpg





http://www.letectvi.com/src/letectvi/img/news/akce/svet/spit-large.jpg

MIG-29

12. listopadu 2008 v 8:17 | Grapik |  Moderní stíhací


VÝVOJ

MiG-29 byl vyvinutý počátkem 70. let 20. století v konstrukční kanceláři inženýra Mikojana ze společného prototypu, ze kterého se vyvinul i MiG-23 a později MiG-27. Měl nahradit rychle zastarávající letouny MiG-21 a být potenciálním soupeřem amerického letounu F-15. Podle požadavků sovětského generálního štábu na tzv. PFI (Perspektivnyj Frontovoj Istrebitel - perspektivní frontový stíhač), měla mít rychlost Mach 2+ ve vodorovném letu, vynikající manévrovací schopnosti, velký dolet, schopnost používat i neupravené vzletové plochy a silnou výzbroj. Velmi brzy začal vývoj ve spolupráci s konkurenční kanceláří Suchoj v Aerodynamickém institutu v Moskvě. Brzy se však ukázalo, že stroj bude finančně velmi náročný na to, aby mohl být vyráběn v tak velkých sériích jako jeho předchůdci. Proto byl projekt PFI rozdělen na dvě varianty - těžkou a lehkou. Lehká svými parametry odpovídala americkému letounu F-16 Falcon. Výsledný prototyp známý jako Produkt 9 byl přímým předchůdcem prvního MiGu-29A. Práce na něm se začaly v roce 1974 a o dva roky později 6. října 1976 absolvoval svůj první zkušební let. Zanedlouho byla jeho existence odhalena americkými špionážními družicemi. Sériová výroba mírně vylepšeného typu MiG-29B začala rychle, ačkoliv stále existovaly různé problémy s motory.
Sovětské letectvo ho začalo používat v roce 1983. První zmínky a spekulace se v západním tisku objevily už v roce 1979. Západní veřejnost ho mohla poprvé spatřit ve Finsku v červenci 1986. Na leteckém dni v anglickém Farnborough v září 1988 okouzlil svými výkony a letovými vlastnostmi také odborníky. MiG-29B se vyráběl v několika verzích, včetně dvojmístné. Byl exportován do většiny zemí Varšavské smlouvy, a než jeho výrobu zastavil rozpad Sovětského svazu bylo vyrobeno celkem 840 letadel. Mnoho zemí si tyto stroje stále cení a snaží se je dále vylepšovat.

KONSTRUKCE

MiG-29 je samonosný, dvoumotorový hornoplošník. Trup tvoří celokovová skořepina. Menší část povrchu je na exponovaných místech tvořená kompozitními materiály. Trup je celkově pojat jako vztlakové těleso s dvěma vírovými přechody u křídel. Trup tak tvoří téměř polovinu vztlaku celého letounu. Díky těmto vlastnostem má MiG-29 obrovský přebytek tahu a vztlaku, což je základní předpoklad pro úspěšný manévrový boj.
Mezi dvojitými ocasními plochami se nachází aerodynamický brzdný štít a padák, který umožňuje výrazně zkrátit dojezd letadla během přistání. Vnitřní nádrže umožňují nést až 3 200 kg paliva, což při velké spotřebě obou motorů Klimov RD-33 postačuje jen na kratší vzdálenosti. Letoun sice může nést velké přídavné nádrže, ale za cenu velkého zhoršení letových charakteristik. Při startu a přistávání používá letoun jako ochranu před nasáním cizích předmětů do motoru sací otvory v horní části rozhraní mezi křídly a trupem (kterým se slangově říká "žábry"). Hlavní vstupy do motorů se otevírají až po zatažení podvozku. Řízení plně zabezpečuje hydraulický posilovač, ale pilot nemá k dispozici plně automatického pilota jako třeba v Su-27. Před pilotem se nachází multifunkční přehledový head-up display (HUD). Na pravé straně je umístěn monochromatický displej s alfanumerickou klávesnicí. Pilot přitom sedí na vystřelovacím sedadle KM-36. Letadlo bylo zpočátku vybaveno dopplerovským radarem N-019, který však nesplnil očekávaní ruského letectva. Proto byl modernizován na typ N-019M Topaz s palubním počítačem C-101M, který je odolnější proti rušení, dokáže sledovat mnoho různých cílů a současně navádět dvě rakety na dva nezávislé cíle. Nedostatky tohoto radaru částečně kompenzuje optický systém OEPS-29, který se skládá z infračerveného zaměřovače S-31E2 KOLS a laserového dálkoměru. Tento systém umožňuje napadnout cíl v pasivním režimu s vypnutým radiolokátorem. Pilot nepřátelského letounu tak není před útokem nijak varován, což podstatně zvyšuje utajení celé činnosti nad územím s nepřátelskou protivzdušnou obranou. Jako pasívní ochrana slouží vrhače dipólových odrážečů a pyrotechnických klamných cílů v ocasní části letadla.
MiG-29 je vybavený trojpodpěrovým zatahovacím podvozkem. Přední podvozková noha je dvojkolová a zatahuje se směrem dozadu. Zadní nohy se sklápějí dopředu, přičemž se otáčejí o 90 stupňů. Jejich šachty jsou umístěny na okraji motorových gondol. Podvozková kola s velkým průměrem umožňují MiGu-29 start i z nezpevněných polních letišť.

MIG-29 V ČESKU


Dodávky československých letounů MiG-29 probíhaly od jara do podzimu 1989. Celkem tehdy dostalo naše federální letectvo 18 letounů MiG-29A (Izdělije 9.12) a 2 cvičné letouny MiG-29UB, z nichž polovina připadla při dělení federální armády Slovensku. Česko své stroje v červenci 1994 vyřadilo ze služby a začalo jednání o jejich prodeji. V prosinci 1995 vyměnilo všech svých 10 MiGů-29 do Polska za 11 vrtulníků W-3 Sokol vybavených pro leteckou záchrannou službu, protože jedinou soupravu na rozsáhlejší opravy získalo při dělení ČSFR Slovensko. Letouny byly do Polska přelétnuty mezi prosincem 1995 a lednem 1996.


Soubor:HuAF MIG29UB.jpgSoubor:Soviet MiG-29 DF-ST-99-04977.JPG